K R K A V E C

KRKAVEC

     Krkavec patří ke třem významným vrcholům v okolí města Plzně. Po Radyni (569 m n. m.) je druhým nejvyšším vrcholem (504 m n. m.). Není proto divu, že již v roce 1893 byly zhotoveny plány na stavbu dřevěné rozhledny na tomto vrchu.

     Začátkem roku 1900 byl výbor Klubu českých turistů v Plzni zmocněn valnou hromadou k její výstavbě. KČT již od svého vzniku usiloval o to, aby (řečeno slovy tehdejšího jednatele Antonína Kostince) "v blízkosti Plzně zřídil viditelný památník turistického ruchu".

     Ve vedení klubu se několik let vedly diskuse o místě a vzhledu stavby. Krkavec byl nakonec vybrán díky ochotě představitelů obce Ledce, jíž patřil pozemek na vrcholu. Obec jej klubu nabídla za symbolický poplatek 10 K, včetně stavebního materiálu z nedalekého lomu.

ROZHLEDNA

     Plány rozhledny si vzal na starost inženýr J. Kubeš, profesor plzeňské průmyslové školy. Navrhl zděnou stavbu, ze dvou třetin vystavenou z kamene a z jedné třetiny cihlovou. Tvarově ji pojal jako válcovou věž usazenou na osmibokém podstavci, s celkovou výškou 18,2 metry a ochozem ve výšce 16 m. Kromě hlavního ochozu, k němuž vedly 102 schody, nabízela vyhlídku ještě zvýšená plošina, dostupná po vnějším železném žebříku. Její vrchol zdobila svatováclavská koruna, nesená čtyřmi obloukovými tyčemi.

     Se stavbou rozhledny bylo započato v srpnu 1900 a již v říjnu téhož roku byla stavba dokončena. Výstavbu realizoval stavitel R. Špalek nákladem 7.258,52 korun. Slavnostní otevření bylo z obvyklých důvodů odloženo až na příští jaro. Z jara 1901 bylo okolí rozhledny upraveno a 19. května 1901 byla rozhledna otevřena. Pojmenování získala po jednom ze zakladatelů KČT v Plzni - profesoru Janu Simlovi.

CHATA

     Chata byla postavena v roce 1924 vedle stojící rozhledny opět nákladem Klubu českých turistů v Plzni. Byla to původně dřevěná chata a vedle občerstvení zajišťovala i ubytování pro 16 osob ve čtyřech pokojích. Původní chata dostala své jméno po dalším zakladateli KČT v Plzni Antonínu Kostincovi.

     Objekt byl turisticky využíván až do padesátých let. Poté byl objekt zcela uzavřen a používán pro jiné účely - vojenské a spojové. V tomto období byla chata přestavěna ve stylu vojenského soc-realizmu.

     V roce 1989 se podařilo dne 1. června otevřít po dlouhých letech dveře rozhledny pro veřejnost, postupně odstranit drátěnou hradbu kolem celého objektu a na jaře 1991 je povolen provoz rozhledny.

     Začátkem roku 1992 se navrací celý objekt do rukou původního majitele - KČT TJ SK Škoda Plzeň. Je to v roce stého výročí založení prvního plzeňského Klubu českých turistů. Během příštích let Klub českých turistů objekt pronajímá a vnitřek je přestavěn na noční klub. Ten však nevydrží dlouho a objekt je nevyužíván a opuštěn. Klub českých turistů pro rozhlednu a nevzhlednou pomalu chátrající budovu nemá využití a rozhoduje se objekt převést na Plzeňskou sportovní unii.

     Od té pak objekt na Krkavci na inzerát koupil v roce 2000 současný majitel, společnost GES-ELECTRONICS a nechal zpracovat plány na rekonstrukci nevzhledné a zdevastované stavby, která zbyla po vojácích a bývalých majitelích. Po získání všech potřebných povolení majitel zchátralý nevyužívaný objekt na své náklady zásadně opravuje zevnitř i zvenku a po kolaudaci jej využívá pro své účely. Jen s malými opravami zůstává rozhledna, která je také využívána komerčně jako anténní nosič.

     V roce 2005 je komerčně využívaný objekt doplněn o nový anténní nosič a na něj jsou postupně přemisťovány z kamenné rozhledny anténní systémy pro radiokomunikační služby. Po převedení většiny komerčních aktivit do nově pořízených větších prostor v Plzni zůstává objekt s rozhlednou na Krkavci minimálně využíván. V roce 2012 začíná oprava kamenné rozhledny s cílem zpřístupnit areál veřejnosti.

POVĚST

Na vrcholu Krkavce bylo v dávných dobách obětiště, známé předpovídáním budoucnosti. Lidé z tohoto kraje před každou delší cestou nebo vážným rozhodnutím přinášeli dary bohům (zvířata nebo část úrody) a kněží prováděli obětování a věštění.

Kněží oběť na oltáři zapálili a sledovali chování krkavců, kterých bylo ve zdejších lesích hodně (odtud název Krkavec). Nepříznivá věštba byla, pokud krkavci přilétli a kroužili nad obětištěm. Naopak pokud odlétli a vrátili se až po vykonání oběti, bylo očekáváno vyplnění přání.